Jméno Baťa rezonuje v uších mnoha generací. Nejde jen o synonymum pro kvalitní a dostupné obuv, ale o příběh vizionáře Tomáše Bati, který svou podnikatelskou chytrostí, sociálním cítěním a revolučním přístupem k výrobě a prodeji obuvi navždy změnil nejen obuvnický průmysl, ale i samotnou podstatu moderního podnikání a života. Tato česká značka, která si podmanila svět, dodnes inspiruje.
Zrod obuvnického impéria
Psal se rok 1894, když sourozenci Tomáš, Anna a Antonín Baťovi založili ve Zlíně obuvnickou firmu. Začínali skromně, s minimálním kapitálem a několika zaměstnanci. Mladý Tomáš Baťa se však brzy ukázal jako neobyčejně podnikavý duch. Jedním z jeho prvních průlomových kroků bylo zavedení tzv. „plátenek“ – jednoduchých a levných bot z plátna a gumy, které se staly hitem mezi dělnickou třídou. První dílna Baťů se nacházela v pronajaté místnosti, kde dříve bývala koželužna, což možná symbolicky předznamenalo jejich budoucí úspěch v obuvnickém průmyslu. Baťa si brzy uvědomil, že klíčem k úspěchu je masová výroba a dostupnost obuvi pro široké vrstvy obyvatelstva.
Baťův revoluční přístup
Tomáš Baťa nebyl jen zručný obuvník, ale především inovátor a vizionář. Zavedl pásovou výrobu inspirovanou americkým průmyslem, což umožnilo výrazně zrychlit a zefektivnit produkci a snížit výrobní náklady. Díky tomu mohl nabízet kvalitní boty za přijatelné ceny, čímž si získal obrovskou popularitu. Tento revoluční krok znamenal přelom v obuvnickém průmyslu v Československu a umožnil mu oslovit mnohem širší spektrum zákazníků, kteří si dříve kvalitní obuv nemohli dovolit. Jeho vize spočívala v tom, že dobré boty by měly být dostupné pro každého.
Jeho slavné heslo „Náš zákazník – náš pán“ nebylo jen prázdnou frází, ale skutečným krédem jeho podnikání. Baťa také jako jeden z prvních zavedl pevnou pracovní dobu, osmihodinový pracovní den a pravidelnou mzdu, což bylo na tehdejší dobu revoluční. Baťa zavedl i systém podílu na zisku pro své zaměstnance, čímž je motivoval k vyšším výkonům a loajalitě k firmě. Jeho inovativní přístup k marketingu zahrnoval například prodej obuvi ve vlastních prodejnách s jednotným designem, což bylo v té době neobvyklé a přispělo k budování silné značky.
Baťova filozofie práce a života
Baťův vliv však dalece přesahoval hranice obuvnického průmyslu. Jeho filozofie podnikání byla založena na tvrdé práci, poctivosti, šetrnosti a neustálém zlepšování. Věřil, že úspěch firmy je úzce spojen s blahobytem jejích zaměstnanců a celé společnosti. Proto se aktivně podílel na rozvoji Zlína, který se díky jeho iniciativě proměnil v moderní průmyslové město s kvalitním bydlením, školami, nemocnicemi a kulturním zázemím pro své obyvatele.
Málo se ví, že Baťa nechal pro své zaměstnance postavit i vlastní filmové studio, které sloužilo k natáčení propagačních filmů, ale i k zábavě a vzdělávání. Jeho sociální cítění a paternalistický přístup k zaměstnancům byly v tehdejší době unikátní a staly se vzorem pro mnoho dalších podnikatelů. Baťa si stál za svými principy a neváhal jít proti proudu, pokud věřil, že je to správné. Jeho tragická smrt v roce 1932 byla pro celou zemi obrovskou ztrátou.
Baťa včera, dnes a zítra
I po smrti Tomáše Bati jeho odkaz žije dál. Jeho syn Jan Antonín Baťa úspěšně pokračoval v rozvoji firmy a expandoval do mnoha zemí světa. Značka Baťa se stala globálním fenoménem a symbolem kvalitní a dostupné obuvi. I přes složité historické peripetie a změny v módních trendech si Baťa dokázal udržet své místo na trhu a dodnes oslovuje miliony zákazníků po celém světě.
I v dobách největší slávy si Baťa udržoval skromný životní styl a často se pohyboval mezi svými zaměstnanci v továrně, aby byl v přímém kontaktu s výrobou a jejich názory. Jeho inovativní duch a filozofie podnikání jsou stále inspirací pro mnoho podnikatelů a jeho jméno je navždy zapsáno do historie světového průmyslu.
Baťa není jen značka bot, je to příběh o píli, vizi a touze obout celý svět.
