Kdysi dávno, v dobách módního pravěku šaty neměly loga, label ani značku. Oblečení pouze plnilo svou primitivní funkci a to jako ochrana před nepříznivým počasím. Váš soused zkrátka ani nezkoumal, zda je váš kožich z norka, nebo z mamuta. Je pravdou, že nošení velkého loga výrobce nebo stále se opakujícího monogramu se čas od času dostane na přední příčky v aktuálních trendech. Není tomu tak dávno, co každý trendsetter už z dálky vypadal jako živoucí chodící billboard na daný brand.
Logomanie je vlastně fenomém. Pro některé i životní styl a pocit společenského statusu. Když už mnozí z nás nemají vlastní erb, mají alespoň logo na kabelce. A co je více?
Jasně rozpoznatelné (a nejvíce padělané) jsou ikonické monogramy značky Louis Vuitton. V Paříži, francouzské metropoli zdobí ikonické LV snad každou druhou kabelku. Vzhledem k historii města a tamější životní úrovni to není zdaleka tak nezvyklé, jako když vidíte nastupovat studentku učiliště s kabelkou Speedy 25 do tramvaje číslo 3 směr Poruba. Přesto, se snad málokdo i v Paříží pozastaví a optá, proč zrovna Louis Vuitton? Je to díky inspirativnímu příběhu zakladatele značky? Díky marketingovým aktivitám nebo nekompromisní kvalitě zpracování? Nebo je to jen kvůli tomu, že prostřednictvím této jasně rozpoznatelné značky křičím do světa: ,,Jsme žena co má styl… a debetní kartu.“
Značka je jako nálepka. Značky nám dávají pocit, že někam patříme. Je to jakýsi pocit příslušnosti. Představte si, do knihovny nevcházíte pomocí průkazky, ale díky mikině s obřím nápisem Balenciaga. Nikdo vám neřekne, zda vám ta mikina více či méně sluší (kromě vlastní babičky, která má vyhraněný nadčasový vkus minulého režimu), ale každý ví, že ta mikina byla drahá. Ten pocit, že si můžete dovolit zaplatit za kus oděvu stejný obnos, jako čtyřčlenná rodina za týdenní nákup je opojný. Ve své podstatě tak značka určuje hodnotu oblečení. Ale možná ne tak, jak si myslíte.
,,Lidé dnes znají cenu všeho, ale hodnotu ničeho.“
– Oscar Wilde
Jako příklad můžeme uvést obyčejné bílé, basic triko s krátkým rukávem. Jedno si necháme ušít od lokálního výrobce z bavlny vysoké gramáže, sice bez loga ale v perfektní řemeslné kvalitě a druhé pořídíme za několika násobek z obchodu světového brandu s drobným, ale jasně rozpoznatelným logem na prsou. Zatímco na první od svých přátel uslyšíme prosté ,,Ahá“ u druhého zazní lahodné ,,Ooo!“ Jako bylo logo byla zázračná ingredience, kterou když přimícháme do bavlny, tak získáme rovnou pokrm michelinské kvality.
Jenže kde jsou hranice. Je to pořád ještě o tom co nosíme, nebo o tom, co nosíme na instagramu. Když prezentujeme oblečení bez loga, prezentujeme svůj styl. Když prezentujeme oblečení s logem, prezentujeme styl někoho jiného, byť se jedná o samotného Diora. Tak prosté to je. Loga značek ještě z nikdy z nikoho neudělala módního guru.
A teď otázka za milion, nebo za cenu jedné Birkinky. Opravdu tak moc záleží na značkách?
Především záleží na tom, koho se ptáte. Pokud jde o závistivé sousedy nebo děvčata, co vám dávají lajky ke každému příspěvku na Instagramu tak pravděpodobně ano. Ale co pokud jde o vás samotné? To už je trochu složitější disciplína práce s vlastním sebevědomí. Luxusní, viditelná značka vám jistě dokáže krátkodobě zvednout sebevědomí. Ale to opravdové, zdravé sebevědomí přichází v době, kdy vyrazíte s úsměv z domu i v triku bez značky. Myslím si, že ve světě plném značek a nápisů, je totiž opravdovým luxusem možnost být tím, kdo to nepotřebuje. Jenže, co na to pak řeknou sousedé? 🙂
