Mirabil K.
není jen o šatech – je to manifest individuality, odvahy a citlivosti k ženské duši. Za jejími návrhy stojí silná vize – umožnit ženám cítit se samy sebou, bez ohledu na trendy, věk nebo tělesné proporce. Místo uniformity nabízí originalitu, místo přetvářky opravdovost. V jejím pojetí móda neomezuje, ale osvobozuje. Každý model nese vlastní příběh – ať už jde o vzpomínku na dětství nebo inspiraci vyčtenou z obyčejného rozhovoru s blízkými.
Mirabil K. se profiluje jako značka, která podporuje odvahu a jedinečnost. Co pro vás osobně znamená odvaha ve světě módy?
Odvaha v módě pro mě znamená nebát se být sám sebou – navzdory trendům, očekáváním společnosti nebo kritikám okolí. Je to svoboda volby a sebevyjádření skrze oblečení. Odvaha je, když si žena vezme to, co ji skutečně vystihuje, i když to není „běžné“.
Je pro vás důležitější, aby vaše modely byly odvážné, nebo spíš pohodlné? Jak se dá obojí skloubit?
Nevidím důvod, proč by se tyto dvě věci měly vylučovat. Naopak – cílem Mirabil K. je tvořit modely, které jsou výrazné a zároveň příjemné na nošení. Odvaha nemusí bolet. Hledám materiály a střihy, které umožňují vyniknout a přitom se v nich žena cítí dobře a svobodně.
Každá žena je jiná a každá si zaslouží cítit se jedinečně. Jak se snažíte svými modely odrážet tuto filosofii a dávat ženám pocit výjimečnosti?
Snažím se vyhnout uniformitě. Pracuji s různými detaily – jako jsou průstřihy, vrstvení, výšivky – které vytvářejí osobitost každého modelu. Mým cílem není „schovat nedostatky“, ale vyzdvihnout to, co každou ženu dělá jedinečnou.
Jaké jsou největší výzvy, které přicházejí při navrhování odvážných modelů pro širokou veřejnost? Jak se vyrovnáváte s tím, že ne každá žena může být na začátku připravená na něco jiného než běžné střihy?
Největší výzvou je prolomit bariéry vnímání sebe sama. Mnoha ženám se návrh líbí, ale mají obavy z toho jak bude vypadat na nich. Většinou jsou jejich obavy zbytečné a nakonec odcházejí spokojené. Samozřejmě naslouchám svým zakaznicím a snažím se maximálně vyjít vstříc jejich přáním.
Kde berete inspiraci pro své kolekce – máte nějaký „zaručený zdroj“ nebo je to spíš o náhodě?
Mou stálou inspirací jsou moji blízcí. Často naslouchám jejich potřebám a přáním, a mnohdy z toho později vycházím. Zbytek mých návrhů vychází z nárazových inspirací a z mého života.
Věřím, že spousta vašich odvážných kousků má za sebou více než jen vzhled. Je určitý kousek ve vaší kolekci, který má pro vás ten největší osobní příběh?
Kousek s největším příběhem je model inspirovaný zimními prázdninami u mých babiček. Konkrétně se tento model jmenuje Zima u babičky. Skládá se z pružného přiléhavého overalu s průhlednými průstřihy a dlouhé oversize vesty, která je prošívaná a vzory na ní jsou repliky povlečení, ve kterém jsem strávila mnoho zimních nocí.
Móda může být někdy považována za „luxus“ nebo „povrchní“ záležitost. Jak si myslíte, že by se měla móda přetvořit, aby sloužila většímu účelu?
Móda má obrovský potenciál – nejen vizuální, ale i sociální. Může být nástrojem sebevědomí, přijetí, změny nálady i identity. Měla by sloužit lidem, ne je svazovat. Myslím si že problém není v módě jako takové ale v lidech. Kdybychom se zbavili předsudků, které mnohdy máme, a řídili se heslem: “Pokud nemůžeš o druhém říct něco hezkého, raději neříkej nic.” tak by se móda mohla stát něčím mnohem větším a umělecky hlubším. Jediné hranice které v módě jsou, jsme nastavili my sami.
Jaké jsou největší mýty o módě, které byste ráda zbořila? Jsou stereotypy, které byste chtěla zrušit?
Největší mýtus? Že „móda není pro každého“. A že žena musí mít určitou postavu, věk nebo rozpočet, aby si mohla „dovolit“ vypadat dobře. Nesouhlasím. Móda je svoboda, ne elitářství. Chci zbořit představu, že odvážný styl je jen pro mladé a štíhlé – odvaha a krása existuje v každém věku a tvaru.
